Základní pravidla vermikompostování

Zahájení vermikompostování

Na dno vermikompostéru se umístí podestýlka, kterou může tvořit tráva, listí, roztrhaný a navlhčený papír, půda, rašelina, hobliny nebo kokosové vlákno. Zakoupený kompostér již obsahuje suroviny na podestýlku (kokosové vlákno a natrhaný papír).

Do podestýlky se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů menší než 5 cm. Největším problémem vermikompostování bývá špatná podestýlka. Přibývající zbytky jídla obsahují vodu a mohou zpomalit kompostovací proces a snížit množství žížal ve vermikompostéru. Nutné je tedy lůžko udržovat přiměřeně vlhké a provzdušněné.

Zkouška vlhkosti: vezměte hrst kompostovaného materiálu a stiskněte ji co nejpevněji v dlani. Jestliže se objeví pár kapek vody, vlhkost je přiměřená; jestliže se objeví při zmáčknutí voda mezi prsty, kompost je příliš vlhký a je třeba k němu přidat suchý natrhaný papír nebo lepenku; jestliže se kapky vody neobjeví, je materiál příliš suchý a je třeba k němu přidat vlhký nařezaný papír, proužky lepenky nebo navlhčený kartón od vajíček.

Žížaly mají rády většinu organických odpadů, které vyhazujeme - zbytky ovoce, zeleniny, papírové ubrousky, vlhkou papírovou lepenku, čajové sáčky, kávové filtry a kávovou sedlinu, těsto, chlebové kůrky, částečně zkompostované listí a trávu. Skořápky od vajíček do vermikompostéru dát můžete ale je nutné je napřed rozbít na malé kusy. Vaječné skořápky obohatí vermikompost o vápník a při překyselení vermikompostéru pomáhají kompost neutralizovat. Nevhodné je dávat žížalám mléčné výrobky, zbytky masa a tuky. Velké kusy je vhodné nakrájet na menší, aby byly lépe přístupné. Bioodpady dávejte žížalám na podestýlku a jemně je zakryjte. Žížaly krmte jednou až dvakrát týdně, důležité je žížaly nepřekrmovat! Zpočátku je vhodné potravu žížalám vážit. 0,5 kg žížal zkonzumuje zhruba 0,25 kg bioodpadů denně. Postupně, podle vzrůstajícího počtu žížal, můžete množství potravy zvyšovat. Počet žížal se zdvojnásobí přibližně za 3 měsíce.

Průběh vermikompostování

Ve vermikompostéru se postupně odděluje hotový kompost od zbytků jídla. Jakmile je naplněno první patro vermikompostéru, je třeba do druhého patra připravit žížalám novou podestýlku, kam se přestěhují. Bioodpady dáváme do druhého patra, spodní patro ponecháme 2 - 3 měsíce - materiál se v něm za tu dobu plně přemění v kompost.

Veškerá přebytečná vlhkost je odváděna do zásobníku na vodu, odkud ji můžeme průběžně čerpat. Jedná se o tzv. "žížalí čaj" - významné kapalné hnojivo pro pokojové květiny i zahradu. Pro jeho aplikaci se doporučuje smíchat ho se stejným dílem vody. Zásobník na vodu je třeba pravidelně čistit. Pokud by do něj propadaly žížaly, dejte do něho malé množství natrhaného papíru a kokosového vlákna, aby se žížaly mohly dostat zpět.

Oddělení žížal od vermikompostu

Existují tři základní způsoby, jak žížaly oddělit. Bioodpady se dávají pouze k jedné straně vermikompostéru. Většina žížal se postupně na tuto stranu přesune. Z druhé strany lze potom snadno odebrat vermikompost. Na obdobném principu je založen i další způsob. Povrch vermikompostéru se posype moukou či jinými pochutinami, které mají žížaly rády. Ty se postupně přestěhují do horní části vermikompostéru a spodní část je po sejmutí horní části možné odebrat. Poslední způsob je založen na skutečnosti, že žížaly nemají rády světlo. Vermikompost se vysype na hromadu a část hromady se rozhrne do tenké vrstvy. Žížaly, které se ocitnou v tenké vrstvě na světle zalezou zpět do velké hromady vermikompostu. Takto lze postupně rozhrnout celou hromadu a žížaly oddělit. Tento způsob považujeme za nejúčinněší.

Využití vermikompostu

Vermikompost obsahuje živiny a růstové látky pro rostliny. Příznivě působí na vytváření kořenů rostlin a na jejich celkový vývoj. Vermikompost získaný s pomocí žížal je považován za nejúčinnější organické hnojivo.